Jednou z nejčastějších laických představ, se kterou se v naší praxi setkáváme, je myšlenka: „U souseda je pod zemí písek, takže u mě na pozemku to musí být přece stejné.“ Pro takové tvrzení by se v geologii skvěle hodilo rčení, že výjimka potvrzuje pravidlo. A právě s tímto pravidlem, nebo spíše nepředvídatelností, se v našem oboru setkáváme denně.

Geologie je rozmanitá a plná překvapení

V geologii pracujeme již přes 10 let a jestli jsme se něco zásadního naučili, tak je to potřeba přistupovat k ní s hlubokou pokorou. I přes nejpečlivější přípravu, kdy studované území detailně prozkoumáme za pomoci archivních vrtů, geologických map a veškeré dostupné dokumentace, nás geologie přímo na lokalitě dokáže nemile překvapit.

Vzpomínáme například na jeden případ, kdy jsme v minulosti prováděli hloubkový průzkum v Polabí. Oblast kolem Labe je všeobecně známá výskytem písků. Měli jsme vytyčenou linii tří vrtů, a přestože první i třetí vrt potvrdily předpokládané písčité podloží, u prostředního vrtu nás zaskočila razantní změna zemin z písků na nepropustné, vysoce plastické jíly. Bylo to zcela neočekávané a podobné situace se v geologii objevují všude.

Proč je překvapení tak běžné?

Geologické anomálie a lokální zvláštnosti: Horninové vrstvy se pod povrchem nemusejí chovat jednoduše a plošně. Mohou se zde vyskytovat lokální anomálie, závaly, poruchy, stará koryta zaniklých řek nebo třeba tektonické zlomy.

Prostorová omezenost průzkumu: Geologický průzkum je vždy jen bodový. I když se snažíme pokrýt reprezentativní plochu, nikdy nevidíme do každého centimetru podloží.

Dynamické procesy: Podloží se neustále mění vlivem přírodních procesů, ale i lidské činnosti.

Dopady a řešení nečekaných situací

I přes excelentně zpracovaný projekt geologických prací a použití mnoha archivních podkladů nás geologie zkrátka může zaskočit. Tato a mnoho podobných zkušeností nás naučily přistupovat k práci s otevřenou myslí a nedělat předběžné závěry, které by mohly vést k fatálním chybám.

U rodinných domů: V případě rodinných domů se dají případné změny litologie (složení hornin) ještě relativně „zachránit“ v průběhu stavby. Klíčové je například převzetí základové spáry geologem, kdy se na místě ověří skutečné poměry a případně se upraví řešení základů. Je to poslední pojistka, jak předejít budoucím problémům.

U větších staveb: U větších staveb s hlubšími základy se změny geologie podchycují velice špatně. Respektive dají se samozřejmě podchytit, ale je to často mnohem nákladnější položka a časově náročnější než pečlivý průzkum na začátku. Každé dodatečné řešení, výkopy navíc, nebo změna základové konstrukce se v rozpočtu projeví dramaticky.

Závěr: Investice do jistoty a minimalizace rizik

Nejlepší prevencí je důkladný a cílený geologický průzkum, který zohlední nejen dostupná data, ale i potenciální místní anomálie. I když se na první pohled zdá, že je to jen „extra náklad“, ve skutečnosti je to investice do jistoty, klidu a minimalizace rizik, která se vám v budoucnu mnohonásobně vrátí. Nepodceňujte to, co se skrývá pod povrchem – každá lokalita je jedinečná.