Hydrogeologický průzkum, kdy se nejprve provede průzkumný vrt na základě souhlasu nebo povolení vodoprávního úřadu, ověří se geologické podmínky, vydatnost průzkumného vrtu čerpací zkouškou, popřípadě se odeberou vzorky podzemní surové vody a následně se zpracuje, na základě těchto poznatků, závěrečná zpráva hydrogeologického průzkumu. Tato závěrečná zpráva se spolu s projektovou dokumentaci vodního díla předloží vodoprávnímu úřadu se žádostí o sloučené územní řízení a stavební povolení vrtané studny, na základě předchozího hydrogeologického průzkumu, s následným uvedením do trvalého provozu. Tento postup je více flexibilnější, kdy stavební povolení je "napasováno" na již provedený vrt s ověřenými parametry. Dále tento postup doporučuje ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, přesně bod 4.1.4 této normy.

Zbudování vrtané studny bez hydrogeologického průzkumu. Začíná se zpracováním vyjádření osoby s odbornou způsobilostí na vrtanou studnu s jasně danými parametry (hloubka, atd.). Spolu s vyjádření osoby s odbornou způsobilostí se k žádosti o sloučené územní řízení a stavební povolení předloží i projektová dokumentace. Po získání stavebního povolení příslušným vodoprávním úřadem se teprve začne vrtat s již stanovenými parametry vodoprávním rozhodnutím. Tento způsob je vhodný pouze v místech, kde je homogenní prostředí a hydrogeolog má dané prostředí velice dobře zmapované a dokáže správně stanovit parametry vodní díla. V opačném případě po vybudování vrtané studny a zjištění nevyhovujících výsledků, se buď vrtaná studna může ponechat s nevyhovujícími parametry (vydatnost, kvalita, atd..), nebo se musí zlikvidovat znovu skrze stavební povolení.

• Je důležité podotknout hranici 30 metrů, přičemž do 30 metrů je realizace pojmuta jako průzkumný vrt či vrtaná studna, a nad 30 m je to podle báňské legislativy již činnost prováděná hornickým způsobem. Je tedy potřeba doplnit k dokumentaci i báňský projekt.